Sovinec

... při cestě zpět jsme se zastavili na hradě Sovinec... jelikož jsme nechtěli celou prohlídku, ale jen tam vlítnout, všechno jen nafotit a zase jet, tak jsme to ukecali na cenu 20Kč na jednoho.. prostě pohodička...:D

... a asi ze všech cvaků se mi nejvíc líbí tahle fotka... je to jen branka... ale může to znamenat i vstup do neznáma.. za nějakých dobrodružstvím.. jiným možnostem... a nebo třeba i návrat k tomu známému... prostě znamená nějakou možnost...

Bílá Opava

... dvakrát :D

A proč dvakrát? Protože jsme se ráno probudili a venku bylo desně zataženo a během chviličky začalo pršet. Tak jsme si tak s Léňou ležely v postýlce a napsaly jsme si vedle do pokoje, že bychom chtěly snídani do postele... a bylo nám odpovězeno, ať si napíšeme někomu jinému... :D Jak jinak taky...:) ale za pokus to stálo...

Za chvíli ale přišlo klepání na dveře... Jeff vstal a přišel pokecat a za chvíli za ním Pazďa a pak se k nám vlastně všichni postupně dotrousili... Takže se náš pokoj na chvíli stal klubovnou... Domlouvali jsme se, co se podnikne a když přestalo na chvíli pršet, tak Pazďa zavelel a vyrazili jsme na Bílou Opavu...:) Ale bohužel už cestou tam začalo poprchávat a pak se to změnilo na neuvěřitelnej slejvák... neudělala jsem ani jednu fotku, protože jsem prostě srab bála jsem se o svůj foťáček... :(

Když jsme dorazili do penzionu, mohla jsem ždímat bundu... takže jsme se převlíkli všichni do suchýho, dali jsme si česnečku od Danči a na chvíli jsme si schrupli...:) hned pak bylo venku už o trochu líp, tak jsme zase vyrazili na Bílou Opavu a tentokrát jsem si i pořádně zafotila...:) opět voda... a nic než voda... ale musím říct, že odtud se mi ty fotky líbily víc... :) a nebyla bych to já, kdybych se nenamočila... naštěstí to jen odnesla bota, když jsem si šla odklidit větvičku, tak mi ujela noha po kameni, no... jsem šikovná...:D

A tu jsou zase fotky:

Domu jsme se vrátili až někdy kolem 20 hod. a zase večer repete v klubovně...:) Prostě se pilo, jedlo, povídalo... a hlavně se prohlíželi fotky... a tam jsem právě zjistila, že bych měla začít se sebou něco dělat, protože když jsem koukala na něčí fotky, hlavně Martinovo a Pazďvo, tak jsem mohla smazat celou svojí kartu... :D

... ale co, učený z nebe nespadl...:)

Vodopády a Křížová cesta

Ráno jsem se vzbudila strašně brzy... a jelikož jsme měli postele přímo naproti oknu, kde už hezky svítilo sluníčko... hned se líp vstává... i když mě se dobře vstávalo i tak.. protože mě čekal vlastně den plný focení a poznávání lidí...:)

Dostala jsem v autě novou funkci přepážky...:) vysvětlovat to ani nebudu, protože to by nevyznělo ani tak vtipně, jak to celý bylo...:) a vyrazili jsme směr vodopády... :) nepamatuju si ani jak se jmenovaly, protože to byl divnej název a každej ho hlavně říkal jinak...:)

A tam už jsme se rozešli a každej si fotil jak se mu chtělo a překáželi jsme si navzájem všichni a u toho sem tam něco prohodili...:) bylo to fajn...:) počasí bylo přímo ukázkové...

Vodopády byly moc hezký... krásný kaskády a já jsem se zase přiučila něčemu novému: jak dosáhnout toho, aby byla voda rozmázlá...:)

Miluju zvuk potoka... strašně mě to uklidňuje... dokázala bych u něj prostě jen tak sedět a poslouchat...

A tady už jsou fotky... když jsem ale viděla fotky ostatních, tak se mi je chtělo všechny smazat... ale jelikož jsou to moje první fotky vody, tak jsem si je stejně nechala... aby třeba byl vidět později pokrok...:)

Jelikož cesta k vodopádům byla pěkně hezky z prudkého kopce, takže nás ta samá cesta čekala nahoru... myslela jsem si, že cestou někde vyplivnu plíce... ale nebylo to tak strašný, i když můj obličej barvy rajčete se dlouho vracel k normální barvě...:)

Nahoře jsme si dali obídek - já jsem si dala bramborák s kuřecím masem a zeleninou - a pak nám jedna paní poradila, že v Rudě, což byl jen kousek, je hezká Křížová cesta... Tak jsme se sebrali a jeli tam... jak jinak...:)

Křížová cesta byla fakt moc hezká.. taková pohodová procházka... nahoře jsme jsme trávili dost dlouhou chvilku, kdy jsem měla možnost si půjčit různé objektivy a zkusit si s nimi něco cvaknout... a u každýho jsem si říkala: "Tak ten bych chtěla taky." nebo "Tak ten musím mít!" :D Prostě další věci, na které bych měla šetřit hned po stativu...:D

Samozřejmě jsme se fotili i navzájem, což já prostě nemám ráda... ráda fotím druhé, ale nerada jsem ta focená...:D proč bych si taky jinak pořizovala foťák, že...:)

A tady jsou fotečky z Křížové cesty:

Byli jsme tam až do večera...:) a večer jsme samozřejmě byli v klubovně a já jsem neodolala a dala jsem si zelenou a to jsem neměla dělat, protože pánové moc rádi dolévají...:D takže jsme byly s Lenkou lehce opilé... i když mě na rozdíl od Lenky nebylo špatně...ani druhý den...:D

Karlova studánka

10. 5. (Čt) jsem hned po práci razila do Teplic vlakem, kde mě na nádraží nabral J. a vyrazili jsme směr Praděd...:) Čekala nás dlouhá cesta, ale autíčko bylo moooc pohodlné, tak mi to ani nijak nevadilo... když je pohodlí, dobrá hudba (mohla jsem si dělat DJ :)), fajn společnost, tak je to cestování i prima... Zjistila jsem, že si jízdu autem prostě užívám... baví mě pozorovat okolí a prostě to, jak kolem vás všechno mizí a objevují se další a další věci... miluju cestování...:)

Ubytování jsme měli v jednom penzionku U Seifertů v Karlově studánce. Ostatní (16 nás bylo dohromady) už tam byli... takže mě čekala tak nějak rychlá seznamovačka, hození si věcí na pokoj k Léně a už jsem zase letěla ven s foťákem na krku a půjčeným stativem od J. a už jsme si to štrádovali do města na noční focení. Pro mě premiéra se stativem...:) ze začátku jsem si říkala, že to mám prostě všechno děsně křivý a hlavně ani jsem nevěděla, jak bych co měla nastavit... ale pak jsem dostala pro mě moc cenné rady...:) takže jsem prostě jen zkoušela a byla to sranda... a poprvé se mi podařilo zachytit světla projíždějících aut... a prostě to byla strašná sranda... a celkově Karlova studánka je moc krásný městečko...:)

A tady jsou tedy 3 fotky z večerního focení z Karlovy studánky...:

Byla jsem nadšená z těch světel, jak tvoří ty hvězdičky a i z těch světel od auta, kdy všichni ostatní nadávali, že jim tam zrovna někdo jel...:) a už ten první den jsem si uvědomila, že vím, co potřebuju nutně koupit... stativ... :)

Jak jsem k focení přišla... :)

Tak nějak mě jeden človíček zase tak nějak přiměl k tomu, abych si našla chvilku času a zase napsala nějaký ten článeček...:) Už dlouho jsem nic nenapsala, takže to asi bude vypadat podle toho... takže to berte fakt s rezervou...:)

Už jako malá jsem byla schopná vyfotit celej filmna jednom místě... většinou pak ty fotky byly tak nějak o ničem... kort v té době...:) a to nemluvím o tom, že jsem dostala vynadáno, že jsem vyfotila celej film kvůli blbostem...:) takže mi pak rodiče nepůjčovali foťák a když už, tak jsem měa povolenou jednu fotku, na které většinou museli být oni  s mojí ségruškou...:)

A pak přišla doba, kdy se objevovaly digitální foťáky... amým snem bylo, si jeden pořídit... Pamatuju si přesně, jakou jsem měla obrovskou radost, když jsem si šla pro můj vyhlídnutý foťák, na který jsem si vydělala z brigády a našetřila z narozenin a kapesného... a pak už to začalo... už mě neomezoval počet snímků na filmu, mohla jsem se fotit, jak se mi chtělo a kdykoliv smazat to, co se mi nelíbilo...:)

A už to bylo... propadla jsem kouzlu focení... fotila snad každou věc, která se mi zdála zajímavá a dokonce jsem se pokoušela vyfotit nezajímavé věci tak, aby se těmi zajímavými staly... :) na svět jsem se koukala jen jak bych ho mohla zachytit pomocí foťáku... a jak už totak bývá, pak se mi dostala do ruky zrcadlovka a věděla jsem, že si prostě taky jednu musím pořídit...  a svůj sen jsem si splnila... a i když vím, že pořád ani pořádně nevím, jak se s ní zachází a vím, že všechny fotky tady nejsou nějak extra úžasný, tak prostě z nich mám radost... a myslím, že se postupen času snad i trošku zlepšuji... ale hlavně mě to stále baví... :) a myslím, že mi to ještě dlouho vydrží...:) hlavně i partičkám lidí, kteří mají stejnou chuť fotit a zachycovat okamžiky života ve fotkách...:)

Osecká clona - 3. den

... na Číčově :) ... vždycky když jsem jela okolo, tak jsem si říkala, že jednou na ten kopec prostě vylezu... a až teď jsem se na něj vyškrábala... a výhled je neuvěřitelně krásnej... a hlavně počasí nám i přálo... :)

Osecká clona - 2. den

 

 

 ... jezírka u Mariánských Radčic ... hoooodně brzy ráno... :)

 

 

... Most ... u přestěhovanéo kostela...